Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Jak připravit střechu na zimu?

Otázka:

Jak připravit střechu na zimu?

Odpověď:
Zkontroluji si střechu sám?

Základní kontrolu a údržbu si fyzicky alespoň průměrně zdatný člověk je schopen provést sám, ovšem dodržujte zásady bezpečnosti pohybu ve výškách – pohybujte se po stabilních konstrukcích, dobře zapřeném žebříku, případně se jistěte, aby nemohlo dojít k pádu. Pozor také na to, že některé střechy nejsou pochozí bez rizika poškození krytiny. Pokud si na toto nevěříte, raději se zkuste domluvit s někým ze svých příbuzných či známých. Pokud budete potřebovat odbornou pomoc pokrývače, připravte se na to, že na podzim jsou pravidelně nejvytíženější z celého roku a pravděpodobně tak bude problém někoho sehnat „narychlo“.

Nejčastější problém – ztížený odtok vody z okapů

Přes zimu často dochází k jevu, kdy přes den roztává na střeše sníh, přestože je teplota kolem nuly. Pokud voda z okapů nemůže volně odtékat, může dojít k jejímu zmrznutí a hromadění ledu ve žlabech nebo ve svodech, což často vede k poškození nebo i nenávratnému zničení těchto klempířských prvků, případně k zatékání do střechy, fasády atp.

Před zimou tedy zkontrolujte, zda jsou okapy čisté. Pokud máte ve žlabových kotlících zachytávače nečistot, vyjměte a vyprázdněte je. Podívejte se i do svodových vpustí (tzv. „gajgrů“), jestli nejsou zanesené a voda odtéká volně do kanalizace. Toto platí především pro střechy, na které padá listí nebo jehličí z okolních stromů!

Vizuální kontrola střechy - poškozené nebo uvolněné prvky

Podívejte se, jestli nemáte na střeše prasklou například nějakou tašku, uvolněný hřebenáč atp. Problémy u úžlabí většinou nastávají na jaře, kdy tající a sjíždějící led může „vytahat“ těsnící klíny nebo seříznuté tašky, nicméně často si toho dříve nemusíte všimnout – je lépe se tedy před zimou i na tohle zaměřit. V některých případech je styk různých oplechování (například u komínů nebo u štítových lišt) zatmelen –není tmel degradovaný, popraskaný atp. a nemůže tudy zatékat voda?

Střechu zkontrolujte i zevnitř – zda v nějakém místě zjevně nedochází k zatékání (u obydleného podkroví byste to asi zjistili už dávno, nicméně třeba na půdách toto může zůstat nějakou dobu neodhaleno a problém pak narůstá). O tom, jaký tmel případně použít, rozhoduje i typ krytiny, materiál oplechování atp. – nejčastěji to bývá neutrální silikon, bitumenový tmel nebo jiné klempířské tmely.

Zavření vikýřů

Někteří lidé přes léto odvětrávají půdu trvale pootevřeným vikýřem nebo jinými způsoby. Nezapomeňte před zimou všechny tyto otvory uzavřít – jinak vám do půdy může vítr zahánět sníh a také budete zbytečně snižovat teplotu v prostoru pod střechou. Pokud ale máte na půdě vlhko, musíte i přes zimu občas větrat (nejlépe krátkodobě a intenzivně), jinak bude docházet k problémům s kondenzací vody.

U pravidelně nevyužívaných komínů zvážit stříšku

Hlavně u sezónně využívaných objektů se stává, že do komínů velkých průměrů přes zimu napadá sníh a komínové zdivo uvnitř objektu je na jaře mokré, odlupuje se omítka apod. Řešením může být tzv. komínová stříška. Většinou se vyrábí z nerezového plechu přesně na míru Vašemu komínu. Cena stříšky typu „Napoleon“ se podle velikosti pohybuje většinou do 2 tisíc Kč.

Problémy se sjížděním sněhu?

Došlo někdy v minulosti u Vaší střechy k problémům se sjíždějícím sněhem? Nejčastěji to bývá poškození věcí nebo konstrukcí pod střechou (auta, pergoly..), dále poškození okapních žlabů, vyvrácení odvětrání kanalizace, antén a jiných prostupů střechou. Pokud ano, měli byste zvážit, zda na střechu neinstalovat nějaké opatření proti sjíždění sněhu. Náročnost a cena takových opatření se mohou značně lišit – masivní sněhové zábrany typu protisněhových mříží, trubek a kulatin jsou poměrně nákladné - přesto někdy nutné. Naopak montáž sněhových háků nebo protisněhových tašek do taškové krytiny je poměrně jednoduchá a omezení rizika vzniku škod a zranění za ty náklady často stojí.