Základní typy šikmých střech

Otázka:

Základní typy šikmých střech

Odpověď:

Střechy se dělí na ploché a šikmé. Za plochou se označuje ta se sklonem do 10 stupňů, šikmá má sklon 10 až 45 stupňů, strmá pak větší než 45 stupňů. Šikmé se pak dále dělí podle tvaru na klasické sedlové střechy, střechy valbové, polovalbové, mansardové, stanové a pultové.

3x nej: nejjednodušší, nejpoužívanější, nejprostornější

Nejpoužívanější a dodnes velmi oblíbená je střecha sedlová. Zároveň je to ze stavebního hlediska nejjednodušší tvar. „Až geniálně jednoduchá konstrukce sedlové střechy se v minulosti široce osvědčila – tak proč měnit něco, co dobře funguje?,“ ptá se Zdeněk Zábranský ze společnosti PRVNÍ CHODSKÁ a dodává: „při její pokládce většinou není potřeba řezat tolik tašek jako u jiných typů střech, pro štítové hrany dodává dnes většina výrobců střešních krytin cenově dostupné krajové tašky, případně se dá střecha zakončit štítovým lemováním.“ Nároží – tedy šikmý hřeben typický třeba pro valbové, polovalbové i stanové střechy, konstrukci vždy prodražuje. O kolik, záleží na druhu použitého materiálu.

Další výhodou sedlových střech je možnost velkého podkroví, které se dá prosvětlit fasádními okny ve štítech v kombinaci se střešními okny, což například u valbových nebo stanových střech nejde. Sedlová střecha také poskytuje ze všech jmenovaných v podkroví největší prostor. A ještě jednu výhodu Zdeněk Zábranský jmenuje: méně okapních žlabů k čištění.

Při volbě sedlové střechy hraje svou roli i cena. Patří totiž mezi nejlevnější. Nicméně podle Zdeňka Zábranského nejde ostatní tvary střech z tohoto hlediska jednoznačně porovnat, protože záleží na ceně konkrétní krytiny i na materiálovém provedení krovu. „Cenu střechy může ovlivňovat i její sklon. Ten by měl být s dostatečnou rezervou nad hodnotou takzvaného bezpečného sklonu vybrané střešní krytiny. Ovšem nic se nemá přehánět. S rostoucím sklonem roste plocha střechy v metrech čtverečních a tudíž i množství materiálu, který se na provedení takové střechy spotřebuje,“ radí.

Plochých střech není třeba se bát

Ploché střechy jsou oblíbené především pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů – pokud se zatepluje na shodném půdorysu plochá střecha, lze dosáhnout stejných tepelně izolačních parametrů s podstatně menšími náklady, než pokud by se izolovalo v šikmých plochách. Součet metrů čtverečních šikmých ploch je totiž výrazně větší.

A obavy z toho, že bude do domu zatékat? Vždyť se na plochých střechách více drží voda. Ano, ale pokud si necháte střechu udělat od renomované firmy, která používá certifikované materiály, nejsou obavy na místě. „Je proto dobré nechat si doporučit osvědčeného řemeslníka, případně řádně ověřit, jaké má s pokládkou daného materiálu zkušenosti a jak byli s jeho prací spokojeni předchozí zákazníci,“ radí Zábranský..

Úřady nemusí povolit každý tvar

To, zda mít na novém či rekonstruovaném domě střechu plochou nebo třeba sedlovou či mansardovou ale nezáleží jen na architektovi, majiteli budoucí nemovitosti či developerovi. Silné a hlavně poslední slovo mají úřady.

V památkově chráněných, ale i v chráněných krajinných oblastech existují regulativy, které určují často nejen typ a tvar, ale i materiál a barvu krytiny. V ostatních územích takto přísné požadavky většinou dány nejsou, nicméně často některé parametry budoucích střech územní plán dané obce upravuje. Případně je upravují jiné, v daném místě platné předpisy např. regulační plán.

„Co se týče tvaru střech, máme omezení ve dvou lokalitách Jinec, a to v Běříně a Rejkovicích. Povoleny jsou tu jen sedlové a polovalbové střechy se sklonem minimálně 40˚,“ vysvětluje vedoucí stavebního úřadu městyse Jince Milan Tůma. A rozhodně to není nic neobvyklého - podmínku pouze šikmých střech vyžaduje mnoho dalších obcí či měst. Proč? Důvodů je více – ráz krajiny, charakter území, stávající zástavba nebo již zmiňovaná památková oblast či rezervace...